Pražský maratón
Běžel jsem Pražský maratón.
Do Prahy jsme vyrazili už v pátek večer, abychom si v sobotu užili ještě něco jiného než sport, neboť naše rodina je z 50% sportovní a ze 75% umělecká.
Po dopolední prezentaci na maratónský běh v Holešovickém výstavním paláci jsme se přesunuli do Valdštejnské jízdárny na retrospektivní výstavu grafika a básníka Bohuslava Rynka. Následoval přesun na Staroměstské náměstí do staroměstské radnice na výstavu zachycující Sport za socialismu.Tam jsem zamáčkl slzu nad promarněnou olympiádou v Los Angeles v 1984, na které jsem se mohl startovat.
Do Prahy na maratón přijeli ještě Opavácí: Jaroslava Pokorová, která sice s reprezentuje Maratón Plzeň. Dále orientační běžci: Tomáš Holas, který si přál pokořit 3 hodinovou hranici,
Tomáš Borunský a nováček Tomáš Čech. Martin Pietracsek, který před měsícem absolvoval Pařížský maratón.
V neděli ráno jsem se lehce nasnídal a o půl osmé vyrazil metrem na Václavské náměstí, kde bylo vytvořeno zázemí pro závodníky - šatny, WC, sprchy a úschovna zavazadel. Patnáct minut před startem jsem přešel do prostoru startu. Číslo 6621 mě nasměrovalo do sektoru „J“ a tam jsem čekal až zazní první tóny Smetanovy Vltavy, tradiční odstartování Pražského maratónu. Zhruba po 9 minutách jsem proběhl startem a vydal se na dlouhých 42 195 m.
Ze Staroměstského náměstí běžíme Pařížskou ulici na druhou stranu Vltavy, kterou přebíháme během závodu ještě 7x . Vracíme se přes Karlův most a následně přes Mánesův most do první desetikilometrové smyčky přes Libeňský most a zpátky na Pařížskou ulici, kde podruhé překračujeme stále ještě vzdálenou cílovou čáru. Následuje další krásný úsek, který si řádně vychutnávám. Celenou ulicí, ulicí Na Příkopě a Národní třídou kolem Národního divadla po břehu Vltavy. Probíhám kolem skupiny běžců, kteří běží v několika druzích běhů, které jsou součástí běžeckého svátku v Praze. Kromě maratónu se zde můžete ještě zúčastnit štafetového běhu firem, klubů na 4 x 10 km, středoškolské štafety na 8 x 5 km. Probíhá i rodinný běh na 3 km. Zatím se mi běží dobře. Závodu v maratónu se účastní 9 700 běžců a celkem je na startu 14 500 závodníků.
Na 16 kilometru odbočujeme do leva, kde probíháme pod Nuselským mostem a vracíme se k nábřeží a až na obrátku na Podolském nábřeží. Jsme na 21 kilometru v půli běhu.
Náš běh doprovází, především na křižovatkách, hudba v různých podobách. Živé kapely, reprodukovaná hudba, ale i jednotliví hudebníci.
Jeden australský maratónec jednou prohlásil „ pokud se cítím na 15 km špatně, je to špatné. Pokud se cítím na 30 km dobře je to taky špatné!“ Rodina – manželka, dcera Lenka
a syn Honza, mě na všech kříženích povzbuzují a podávají indulonu, kterou
si mažu choulostivá místa, aby nedošlo k odření.
Po překonání Palackého mostu míjíme Smíchovský pivovar, který dráždí čichové vjemy, těším se na pivo po závodě. Po obrátce na 28 km začíná přituhovat. Podle pořekadla - necítím se dobře. Dostavují se první známky toho, že jsem při přípravě běhal málo dlouhé běhy. Občerstvovací stanice jsou každých 5 km a mezi nimi ještě voda. Do 30 km piji jen vodu, ale nyní si dám i iontový nápoj a beru půl banánu.
Na občerstvovacích stanicích pořadatele použili 37 000 litrů minerální vody, 18 000 litrů iontových nápojů,